TestCase
********

.[perex]
V jednoduchých testech mohou aserce následovat jedna za druhou. Někdy je ale výhodnější aserce zabalit do testovací třídy a tak je strukturovat.

Třída musí být potomkem `Tester\TestCase` a zjednodušeně o ní mluvíme jako o **testcase**. Třída musí obsahovat testovací metody začínající na `test`. Tyto metody budou spuštěny jako testy:

```php
use Tester\Assert;

class RectangleTest extends Tester\TestCase
{
	public function testOne()
	{
		Assert::same(/* ... */);
	}

	public function testTwo()
	{
		Assert::match(/* ... */);
	}
}

# Spuštění testovacích metod
(new RectangleTest)->run();
```

Takto napsaný test lze dále obohatit o metody `setUp()` a `tearDown()`. Jsou volány před, resp. za každou testovací metodou:

```php
use Tester\Assert;

class NextTest extends Tester\TestCase
{
	public function setUp()
	{
		# Příprava
	}

	public function tearDown()
	{
		# Úklid
	}

	public function testOne()
	{
		Assert::same(/* ... */);
	}

	public function testTwo()
	{
		Assert::match(/* ... */);
	}
}

# Spuštění testovacích metod
(new NextTest)->run();

/*


Pořadí volání metod
-------------------
setUp()
testOne()
tearDown()

setUp()
testTwo()
tearDown()
*/
```

Pokud dojde k chybě v `setUp()` nebo `tearDown()` fázi, test celkově selže. Pokud dojde k chybě v testovací metodě, i přes to se metoda `tearDown()` spustí, avšak s potlačením chyb v ní.

Doporučujeme na začátek testu napsat anotaci [@testCase|test-annotations#@testCase], potom bude spouštěč testů z příkazové řádky pouštět jednotlivé metody testcase v samostatných procesech a paralelně ve více vláknech. To může výrazně urychlit celý proces testování.

/--php
<?php
/** @testCase */
\--


Anotace metod
=============

U testovacích metod máme k dispozici několik anotací, které nám testování usnadní. Zapisujeme je k testovací metodě.


@throws .[filter]
-----------------
Je ekvivalentem použití `Assert::exception()` uvnitř testovací metody. Zápis je ale přehlednější:

```php
/**
 * @throws RuntimeException
 */
public function testOne()
{
	// ...
}


/**
 * @throws LogicException  Wrong argument order
 */
public function testTwo()
{
	// ...
}
```


@dataProvider .[filter]
-----------------------
Chceme-li testovací metodu spustit vícekrát, ale s jinými parametry, hodí se právě tato anotace. (Nezaměňujte se stejnojmennou anotací pro [soubory|test-annotations#dataProvider].)

Za ní uvedeme název metody, která vrací argumenty pro testovací metodu. Metoda musí vrátit pole nebo Traversable. Jednoduchý příklad:

```php
public function getLoopArgs()
{
	return [
		[1, 2, 3],
		[4, 5, 6],
		[7, 8, 9],
	];
}


/**
 * @dataProvider getLoopArgs
 */
public function testLoop($a, $b, $c)
{
	// ...
}
```

Druhá varianta anotace **@dataProvider** přijímá jako parametr cestu k INI souboru (relativně k souboru s testem). Metoda je volána tolikrát, kolik je v INI souboru sekcí. Soubor `loop-args.ini`:

```ini
[one]
a=1
b=2
c=3

[two]
a=4
b=5
c=6

[three]
a=7
b=8
c=9
```

a metoda, která INI soubor využívá:

```php
/**
 * @dataProvider loop-args.ini
 */
public function testLoop($a, $b, $c)
{
	// ...
}
```

Obdobně můžeme namísto INI souboru odkázat na PHP skript. Ten musí vrátit pole nebo Traversable. Soubor `loop-args.php`:

```php
return [
	['a' => 1, 'b' => 2, 'c' => 3],
	['a' => 4, 'b' => 5, 'c' => 6],
	['a' => 7, 'b' => 8, 'c' => 9],
];
```